Tabulatura je oblíbená forma zápisu hudby hrané na strunné drnkací nástroje, protože na rozdíl od notace dává přesný návod, kde na hmatníku daný tón zahrát. Princip tabulatury je relativně snadný. Vysvětlivky v tomto návodu se týkají tabulatur používaných v materiálech ATAmusic. Tabulatury z jiných zdrojů mohou používat jiné značky.
Linky v tabulatuře představují jednotlivé struny, přičemž horní linka symbolizuje strunu nejtenčí a spodní linka strunu nejsilnější (výjimka je pětistrunné banjo, u kterého zní pátá struna nejvýše). Čísla na linkách symbolizují pole, v nichž se struna stiskne. Kromě znějících tónů v tabulatuře zaznamenáváme také pomlky.
„Noty“ podle délky rozlišuji takto:
Tvary značek pro pomlky používám tyto:
Noty a pomlky se sdružují do taktů, které jsou odděleny svislou čarou. Kromě nejčastějšího čtyřčtvrtečního taktu se občas potkáš i s jiným rytmickým označením (2/4, 3/4, 5/4, 6/8, aj.), kterému vždy odpovídá součet délek všech not v jednom takto označeném taktu. Rychlost skladby je vyjádřena číslem, které znamená počet čtvrťových not za minutu. Tento zápis
tedy znamená, že první tón bude zahrán na prázdné nejtenčí struně a bude mít délku odpovídající dvěma ťuknutím metronomu nastaveného na bpm = 160 (je to totiž půlová nota = dvě doby). Druhý tón se hraje na stejné struně stisknuté na druhém poli a protože je to čtvrťová nota, odpovídá jí jedno ťuknutí metronomu. Na poslední dobu v taktu se nehraje (pomlka).
Dalšími rytmickými útvary v tabulatuře jsou trioly. Délka např. tzv. osminové trioly je stejná jako délka dvou osminových not:
V tabulaturách se také setkáš s tečkou za notou, která ji prodlužuje o polovinu její délky. Dva ekvivalentní zápisy téhož:
Oblouček mezi dvěma notami stejné výšky zde vyjadřuje tzv. ligaturu a značí, že druhá nota se nehraje, pouze se nota předcházející nechává znít o délku následující (přivázané) noty déle. Pokud narazíš v tabulatuře na časový údaj (např. 12:46), daná pasáž je ukázána v doprovodném videu v uvedeném čase (platí pro tabulatury MMV).
Pro zápis schématu písně někdy používáme zkratky: V = sloka (verse), Ch = refrén (chorus), ostatní zkratky vyjadřují sólující/podehrávající nástroje (g = kytara, mnd = mandolína, bj = banjo, fd = housle, dob = dobro, bs = basa). Příklad zápisu schématu písně:
Další značky, které používáme v tabulaturách:
… brnknutí směrem dolů (downstroke) a nahoru (upstroke).
… v některých zápisech se vyskytuje také tento zápis směru brnkání (dolů / nahoru)
… skluz (slide, technika levé ruky – druhou notu pravá ruka nebrnká)
… příklep (hammer-on, technika levé ruky – druhou notu pravá ruka nebrnká)
… odtrh (pull-off, technika levé ruky – druhou notu pravá ruka nebrnká)
… vytažení struny (bend, technika levé ruky), zde o půltón, při označení full o celý tón
… vytažení a následné uvolnění struny (technika levé ruky)
… uvolnění předem vytažené struny (pre-bend, technika levé ruky)
… ozdoba – tón zahraný před “hlavním” tónem (grace note)
… ozdobný skluz (na dané pole / z daného pole se dostávám sklouznutím po struně naznačeným směrem)
… struna zatlumená dotýkajícím se prstem (buď volným, nebo tisknoucím sousední strunu)
… přirozený flažolet (prst levačky se dotýká struny nad daným pražcem, ale netiskne ji k hmatníku)
… tečkování, swingování – každou lichou osminku prodlužuji na úkor následující liché (dá-da, dá-da…)
… staccato, sekaně – oddělení noty od ostatních (nota nezní po vyznačenou dobu, ale je od té následující oddělena pauzou)
… důraz – tón se hraje důrazněji (hlasitěji) než ostatní
… tremolo – zde šestnáctinové = místo jedné čtvrťové noty se zahrají 4 šestnáctinky stejné výšky
… vibrato – malá, rychlá a opakovaná (pulzující) změna výšky tónu, provádí se periodickým vytahováním a povolováním struny (bending)
… vyznačený prostoklad (zde tón na třetím poli se hraje druhým prstem); Používané označení: 1 = ukazovák, 2 = prostředník, 3 = prsteník, 4 = malík, T = palec, 0 = prázná struna)
… repetice, opakovací značky (úsek mezi značkami se opakuje)
… tzv. primavolta, neboli to, co se hraje při prvním hraní úseku mezi opakovacími značkami. Dvojka značí to, co se hraje po zopakování úseku (primavolta se přeskakuje).
